Borůvky a černý rybíz – ovoce čerstvé i ke zpracování. Zjistěte více o výrobě modrých bobulovin v Evropě.

Světová produkce borůvek a černého rybízu

Borůvky

infografiky Borůvky

Produkce borůvek vzrostla během 20 let téměř třicetinásobně[1]

V roce 1995 činila světová produkce kanadské borůvky 23 tisíc tun. V roce 2016 vzrostla na 650 tisíc tun. Největším dodavatelem těchto plodů je Severní Amerika zodpovědná za 53,4 % světové produkce. Hned za ní je Jižní Amerika s 23,9 % světové produkce a Evropa s 12,4 % světové produkce. Na našem kontinentu patří mezi největší výrobce borůvek Španělsko (24 tisíc tun), Polsko (14 tisíc tun) a Německo (11 tisíc tun).

infografiky Borůvky

Čtyři druhy borůvek

Borůvky lze rozdělit na čtyři skupiny z hlediska požadované doby chlazení:

  1. Severní typ (pěstuje se v severních oblastech světa, mj. v Polsku) – přizpůsobený mírnému klimatu, s opadávajícím listím v zimě (např. „Bluecrop“, „Duke“);
  2. Jižní typ – vegetační doba je delší, rostlinám v zimě neopadává listí a jsou méně odolné vůči mrazu. Jejich předností jsou pevné plody přizpůsobené horkým zemím, jako je Španělsko, Itálie, země severní Afriky (např. odrůdy „Star“, „O’Neal“);
  3. Odrůdy se středně vysokými požadavky v chladném období – nejsou vhodné k pěstování v drsné zimě (např. „Legacy“);
  4. Zajímavostí jsou odrůdy, které mohou absolvovat celou dobu svého vývoje v teplých klimatických podmínkách. Můžeme je označit za rostliny s opakovaným plozením, poněvadž jsou po celý rok pokryté listy a neznají zimní odpočinek. Doporučuje se je pěstovat ve fóliovnících na jihu Španělska a v tropech (např. „Biloxi“).

Borůvky mohou být produkovány v různých oblastech světa po celý rok. V Kolumbii, Mexiku a Peru probíhá sklizeň od září do listopadu, v tu dobu je na severní polokouli už po sklizni, zatímco na polokouli jižní sklizeň teprve začíná. Ve střední a jižní Evropě dominují odrůdy s dlouhou dobou odpočinku, které začínají plodit v červnu (např. raná odrůda „Duke“). Vrchol sklizně v Polsku a Německu připadá na červenec a srpen. Pěstuje se zde především odrůda „Bluecrop“ se středně dlouhou dobou zrání.

infografiky Borůvky

Dlouhověké borůvky

Borůvka je dlouhověká rostlina, může žít až 30 let. Podmínkou je dobře připravené stanoviště a vhodná péče a ošetření (mj. probírka a hnojení). Plantáže se zakládají na půdách s reakcí pH 4,5 – 5,5. Může to být území, kde kdysi rostly lesy nebo je speciálně připravené výměnou podloží za kyselou rašelinu. Rostliny zakořeňují mělce, proto vyžadují mulčování, aby byly chráněny před ztrátou vlhka. Používá se organický mulčovací materiál ve formě pilin jehličnatých stromů nebo agrotextilie různé barvy (zelené či černé). Navíc je pro dosažení vysoké kvality plodů důležité precizní zavlažování a hnojení. Na nekrytých plantážích se používají systémy na ochranu před mrazíky, např. nadkorunové zavlažovače nebo protivětrná zařízení rozptylující studený vzduch.

V severní Evropě se zajištění plynulosti dodávek čerstvého ovoce na trh dosahuje pěstováním odrůd s různou dobou zrání. Nejrentabilnější je pěstování odrůd velmi raných (např. „Chantecleer“, „Duke“) a pozdních („Chandler“, „Draper“, „Liberty“, „Aurora“), které lze navíc uchovávat v chladírně (kupříkladu „Elliott“, „Liberty“, „Aurora“ je možné uchovat do konce října). Pěstování ve fóliovnících a sklenících umožňuje posunout dobu zrání (urychlit nebo zbrzdit), kryty či stříšky navíc umožňují dosáhnout dobré kvality plodů.

Čerstvé a zpracované ovoce

Borůvka je známá především jako čerstvé ovoce, nicméně část produkce se posílá také ke zpracování. Obvykle se první dvě sklizně provádějí ručně, když je ještě hodně plodů málo zralých. Následně se provádí mechanizovaná sklizeň kombajnem, z níž po protřídění plodů může část přijít na trh s čerstvými plody. Existují však země, které mají vyšší požadavky (Anglie či skandinávské země) a tyto plody nepřijímají. Aby je bylo možné sklízet pomocí kombajnu, musí být křoviny upravovány do podoby písmene V, nepříliš zhuštěné. Mimořádně důležité je zchlazení plodů po sklizni, které zajistí dobrou kvalitu plodů a jejich trvanlivost.

ČERNÝ RYBÍZ

Borůvky Černý rybíz

Téměř veškerý rybíz pochází z Evropy[2]

Až 94 % světové produkce rybízu připadá na Evropu. Nejvyšším produkcí černého rybízu na našem kontinentu v letech 2013 – 2016 se může pochlubit Polsko (105 tisíc tun), následuje Ukrajina (výrazně méně než Polsko – 34 tisíc tun) a Velká Británie (12 tisíc tun).

Borůvky Černý rybíz

Produkty z rybízu

Černý rybíz se obvykle pěstuje k dalšímu zpracování. Plantáže se zakládají v jednoduché, levné technologii, v nekryté půdě, bez zavlažování, pro strojovou sklizeň (3,5 – 4 metry mezi řádky). Plody se vyznačují vysokou plodností a obsahem antokyanů a extraktu podle Brixe („Tiben“, „Tisel“).

Výrobci stále hledají způsoby, jak produkci zlepšit. V současné sobě je módní trend omezit konvenční pěstování a přejít na kontraktační výrobu. Příkladem je spolupráce výrobců a zpracovatelů ve Velké Británii, kde jsou na 95 % produkce uzavřeny kontrakty se zpracovatelskou firmou, což poskytuje záruku kvality produktu a ceny pro výrobce. V menší míře se rozvíjí také sektor produkce ekologického rybízu, což také může zvýšit rentabilitu – cena „bio“ rybízu je násobně vyšší.

Čerstvé ovoce produkované v malém měřítku

V malém měřítku se v zemích západní Evropy pěstuje černý rybíz pro přímou spotřebu. Jeho křoviny vyžadují speciální udržování – obnovování výhonů, pěstování v půdě nebo v nádobách, pod střechou pro zajištění vysoké kvality plodů. Odrůdy by se měly vyznačovat velkými, chutnými plody s vysokým obsahem extraktu podle Brixe, rybízovou chutí a vysokou plodností (např. „Bona“, „Big Ben“, „Gofert“).

Další uplatnění rybízu

Další uplatnění rybízu

Dalším nápadem, jak zvýšit rentabilitu pěstování černého rybízu, je výroba plodů pro speciální účely, např. pro dětskou výživu – tzv. „ovoce premium“. Na toto pěstování se uzavírají kontrakty a produkce probíhá pod přísnou kontrolou podle certifikátů Global G.A.P. a IPO. Vysoce kvalitní plody nacházejí odbyt u odběratelů např. v Koreji, Japonsku, Číně, Kanadě a Austrálii.

Popularizaci a propagaci černého rybízu a produktů vzniklých jeho zpracováním, např. nápojů podporujících zdraví, se věnuje Mezinárodní asociace černého rybízu. Jejím cílem je dosáhnout růstu poptávky tohoto ovoce, vysoce ceněného z hlediska lidského zdraví.

 

[1] Materiál byl zpracován ve spolupráci se společností Niwa Hodowla Roślin Jagodowych Sp. z o.o.
[2] Tamtéž
infografiky Borůvky Borůvky Černý rybíz