Zjistěte více o tom, jak vypadá produkce malin a jahod v Evropě a ve světě. Jaké odrůdy tohoto ovoce stojí za to a kde je najít?

Světová produkce malin a jahod

Maliny

 infografiky Maliny

Nejvíce malin pochází z Evropy[1]

Světová produkce malin v letech 2014 – 2016 činila 420 – 440 tisíc tun. 57 % tohoto ovoce pocházelo z Evropy, 29 % ze Severní Ameriky a z Jižní Ameriky pak 7 %. Na starém kontinentu je největším pěstitelem malin Polsko. Produkce v tomto státě činí asi 100 tisíc tun. Necelých 100 tisíc tun produkuje Srbsko, 17 tisíc tun Španělsko a Velká Británie 16 tisíc tun. V Srbsku se maliny pěstují hlavně ke zpracovatelským účelům, zatímco v Polsku lze najít plantáže jak pro průmysl, tak pro trh s čerstvým ovocem. Angličané pro změnu vsadili pouze na pěstování ovoce určeného k přímé spotřebě v syrovém stavu.

7 maliny i truskawki 2 eng popr Kopiowanie

Co ovlivňuje rentabilitu produkce

Technologie pěstování průmyslových odrůd musí být snadná a levná, aby se produkce vyplatila. Plantáže s ovocem určeným ke zpracovatelským účelům se rozvíjejí v tradičním systému pěstování – v půdě, nezakryté. Vyznačují se vysokou plodností, odolností proti klimatickým podmínkám, vysokým obsahem extraktu podle „Brixe“, na kterém závisí sladká chuť. Pěstitelé také směřují k tomu, aby jejich plantáže byly co nejlépe uzpůsobené pro sklizeň kombajnem, což může snížit náklady na sklizeň až čtyřnásobně.

infografiky Maliny

Pěstování odrůd plodících na dvouletých výhonech (např. odrůda „Willamette“ v Srbsku) vyžaduje udržování rostlin ve špalírech, v nichž jsou výhony přivazovány k podpěrám. Při sázení odrůd plodících na jednoletých výhonech, jako je „Polka“, „Polana“ (pěstované v Polsku) či „Heritage“ (pěstovaná v Srbsku), výrobci výrazně snižují náklady na udržování plodin, rostliny totiž nevyžadují podpěry. Kromě toho se výhony po sklizni kosí, snižuje se tak riziko napadení rostlin chorobami a škůdci, což ve výsledku vede ke snížení potřeby chemického ošetření. S ohledem na období sucha v posledních letech zřizuje mnoho pěstitelů také zavlažovací systémy pro pěstování na polích, aby tak zabránili zničení plodin.

Jaké by mělo být čerstvé ovoce

Čerstvé ovoce se musí vyznačovat velmi vysokou kvalitou: zářivá barva, lesk, standardní velikost a tvar; vysoká pevnost a samozřejmě dobrá chuť. Z tohoto důvodu se tyto plodiny pěstují kryté (fóliovníky, stříšky, skleníky), anebo v půdním systému či v tak zvaném bezpůdním systému – tedy v nádobách s kokosovým či rašelinovým substrátem se zajištěným precizním zavlažováním a hnojením.

Aby byly zajištěny nepřetržité dodávky ovoce zákazníkům, využívají výrobci různé techniky, jak prodloužit nabídku ovoce na trhu. Řízené získávání plodů spočívá ve využití odrůd plodících na dvouletých výhonech s různou dobou zrání (jarní a raně letní produkce) a dále ve využití odrůd, které plodí opakovaně a mají nejrůznější dobu zrání (sklizeň plodů od léta do podzimu). Využívají se také tzv. „long cane“ sazenice (s dlouhými výhony). Jsou to sazenice odrůd, které plodí na dvouletých výhonech, byly vytvořeny v roce předcházejícím plození, a to způsobem, který zajistí, aby květní pupeny vyrašily po celé délce výhonu. Přes zimu jsou uchovány v chladírně při teplotě cca -2 °C, následně z ní mohou být vyjmuty v době od února do dubna a sázeny ve sklenících nebo fóliovnících tak, aby plodily na jaře.

Díky těmto technologiím mohou být plody na trhu čerstvého ovoce dostupné od května do října či dokonce listopadu.

Jahody

infografiky Jahody

Chuť jahod ovlivňuje více než deset faktorů[2]

Světová produkce jahod v roce 2010 činila 6,6 milionů tun a v roce 2015 vzrostla na 8 milionů tun. Nejvíce tohoto ovoce pochází z Asie – až 49 %. Evropa zodpovídá za 20 % světové produkce a Severní a Střední Amerika za 23 %. Největšími evropskými výrobci jahod jsou Turecko (375 tisíc tun) a Španělsko (334 tisíc tun). Hned za nimi jsou Polsko (s průměrnou roční produkcí ve výši 198 tisíc tun) a Německo.

 infografiky Jahody

Výrobní technologie

V Polsku se vyrábí především průmyslové ovoce. V ostatních zemích se pěstují hlavně jahody určené na trh s čerstvým ovocem. Produkce průmyslového ovoce využívá technologii „v půdě“, bez mulčování, avšak s použitím slámy zabraňující zašpinění plodů, s omezeným zavlažováním. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je „Senga Sengana“, avšak z důvodu nedostatečné kvality plodů je stále častěji nahrazována jinými odrůdami.

O dobré kvalitě čerstvého ovoce rozhoduje kromě technologie pěstování také výběr vhodné odrůdy stejně jako druh sazenice. Nejjednodušší technologií je pěstování v půdě, na mulčovacích textiliích, na vyvýšených pruzích (na těžkých půdách, dochází tak k omezení vzniku chorob kořenů následkem vysušování jejich prostředí) nebo naplocho, při zakrytí perforovanou fólií nebo textilií na jaře za účelem urychlit vegetaci a tím i získání plodů.

infografiky Jahody

Brzká úroda

Pro získání brzké úrody se uplatní také kryté pěstování: ve sklenících, v nádobách se substrátem, ve vysokých fóliovnících v nádobách nebo v malých nízkých fóliovnících v půdě. Sklízet takto vypěstované plody je možné bez ohledu na podmínky počasí, jako je déšť či mlha. Plody jsou krásné, voňavé, vyznačují se vysokou pevností, leskem, chutí a aromatem.

Kryté (fóliovníky, skleníky, stříšky) se pěstují odrůdy tradičně plodící v červnu a ty, které plodí opakovaně (mohou plodit v červnu, po cca 3 – 4 týdnech přestávky začínají plodit znovu a plodí až do prvních mrazíků).

K pěstování v nádobách se používají ty nejlepší sazenice. Pěstitelé obvykle volí typ „frigo“. Sazenice se přes zimu uchovávají v chladírně při teplotě -2 ⁰C do období sadby. Obvykle to trvá od února do června. Mezi další často využívané druhy patří „tray plant“ (z nádob) nebo „s více korunami“, které poskytují bohatou úrodu plodů v dobré kvalitě již v prvním roce pěstování.

 

[1] Materiál byl zpracován ve spolupráci se společností Niwa Hodowla Roślin Jagodowych Sp. z o.o.
[2] Tamtéž
infografiky Jahody infografiky Maliny